Domácí bylinkové masti a oleje mají jednu velkou nevýhodu: bez konzervantů podléhají oxidaci a mikrobiálnímu zkažení mnohem rychleji než průmyslové výrobky. Aby vám vydržely co nejdéle, záleží především na dvou věcech – na kvalitě vstupních surovin a na podmínkách skladování. U olejů platí, že čím méně jsou vystaveny světlu, teplu a vzduchu, tím pomaleji žluknou. Masti naopak potřebují stabilní teplotu a ochranu před vlhkostí, která do nich proniká při každém otevření kelímku.

Zásadní je volba obalu. Tmavé sklo nebo plechovky s těsněním chrání obsah před UV zářením i před přístupem kyslíku. Plastové kelímky se hodí jen na krátkodobé použití, protože některé oleje z plastu uvolňují látky, které urychlují rozklad. Pokud chcete trvanlivost opravdu prodloužit, vyplatí se sáhnout po osvědčených postupech – přírodní konzervace krémů nabízí řešení, jak obejít syntetické konzervanty bez ztráty účinnosti. Mezi tradiční pomocníky patří vitamin E, extrakt z rozmarýnu nebo grapefruitová semínka, které zpomalují oxidaci tuků a omezují růst bakterií.

Teplota a vlhkost rozhodují o tom, zda mast vydrží měsíce, nebo jen pár týdnů. Ideální je chladné, tmavé místo s teplotou do 20 °C – spíž, skříňka v chodbě nebo spodní police v koupelnové skříňce, kde není horko od topení. Lednička se hodí pro oleje lisované za studena, u mastí ale hrozí tuhnutí a následné oddělování vody, což podporuje plísně. Vždy používejte čistý suchý prst nebo lépe špachtličku, nikdy neberte mast ze stejné nádoby mokrýma rukama.

Označte si datum výroby a složení. Většina domácích mastí bez konzervace vydrží tři až šest měsíců, oleje s antioxidanty až rok. Jakmile ucítíte zatuchlý zápach, uvidíte změnu barvy nebo se na povrchu objeví vodní kapičky, výrobek vyhoďte. Ani sebelepší skladování nezachrání mast vyrobenou z nekvalitního tuku nebo z bylin sbíraných u silnice. Prevence začíná už při výrobě: důkladně sterilizujte nádoby, používejte destilovanou vodu a nepřidávejte čerstvé byliny do oleje, který má vydržet déle než měsíc.