Výška trekových holí není univerzální číslo, které platí pro každý výšlap. Vychází z vaší postavy, délky paží a především z terénu, ve kterém se pohybujete. Základní pravidlo říká, že při stoji na rovném podkladu by měl loket svírat přibližně pravý úhel, tedy 90 stupňů. Jenže přesně v tomto bodě začíná kompromis, protože kopec, asfalt a kamenitý svah mají odlišné nároky na délku holí.

Pro stoupání do kopce hole zkraťte. Čím strmější svah, tím kratší hole potřebujete, abyste se mohli odrazit a nezvedali ramena do nepřirozené polohy. Naopak při klesání hole prodlužte, protože delší hole vám dají oporu vpřed a sníží tlak na kolena. V praxi to znamená, že na hřebenovce s převýšením budete výšku měnit několikrát za den. Pokud si nejste jistí, jak správně nastavit délku pro konkrétní trasu, pomůže vám výběr délek a materiálů holí, kde najdete přehledně vysvětlené rozdíly mezi pevnými a teleskopickými holemi.

Materiál hole ovlivňuje nejen hmotnost, ale i to, jak moc můžete délku měnit. Hliníkové hole snášejí tvrdší zacházení a jsou vhodné do skalnatého terénu, kde hrozí pád a náraz do kamene. Karbonové hole jsou lehčí a lépe tlumí vibrace, ale při prudkém nárazu se mohou zlomit. Pro nenáročné túry v nížinách stačí pevná délka, kterou nastavíte jednou a neměníte. Do hor s velkým převýšením se hodí teleskopické hole se zámky, které udrží nastavenou délku i při silném zatížení.

Nakonec nezapomeňte na úchyt a rukavice. Špatně nastavená výška se projeví bolestí zápěstí a ramen, i když je délka na papíře správná. Vyzkoušejte si hole předem na kratší trase, ideálně v terénu, který odpovídá vašemu plánovanému výšlapu. Jen tak zjistíte, zda vám sedí nejen výška, ale i tvar rukojeti a šířka poutek.